Parkinsonova choroba vzniká, když mozkové buňky, které produkují dopamin, chemickou látku koordinující pohyb, přestanou pracovat nebo odumřou. Parkinsonova choroba je celoživotní a progresivní onemocnění, což znamená, že příznaky se v průběhu času pomalu zhoršují.
Zkušenosti s Parkinsonovou chorobou v průběhu života jsou pro každého člověka jedinečné. Protože se příznaky a progrese u jednotlivých osob liší, nemůžete ani vy, ani váš lékař předpovědět, které příznaky se u vás objeví, kdy se objeví a jak budou závažné.
Podle odhadů trpí Parkinsonovou chorobou v České republice 14 až 16 tisíc osob. Každoročně navíc lékaři diagnostikují 1000 až 1500 nových pacientů. Tuto chorobu má více než 6 milionů lidí na celém světě.
Co je příčinou Parkinsonovy nemoci?
Vědci se domnívají, že u většiny lidí je Parkinsonova choroba způsobena kombinací faktorů životního prostředí a genetických faktorů. Se zvýšeným rizikem vzniku Parkinsonovy choroby jsou spojeny určité expozice prostředí, jako jsou pesticidy a úrazy hlavy.
Přesto však u většiny lidí neexistuje žádná jasná expozice, kterou by lékaři mohli označit za přímou příčinu. Totéž platí pro dědičnost. Některé genetické mutace jsou spojeny se zvýšeným rizikem vzniku Parkinsonovy choroby.
U naprosté většiny lidí však Parkinsonova choroba nesouvisí přímo s jedinou genetickou mutací. Poznání genetiky Parkinsonovy nemoci je jednou z našich nejlepších šancí, jak této nemoci více porozumět a zjistit, jak zpomalit nebo zastavit její progresi.
Největším rizikovým faktorem Parkinsonovy nemoci je stárnutí a průměrný věk v době diagnózy je 60 let. Přesto Parkinsonovou chorobou můžou trpět lidé i v mladém věku – ve 40 letech nebo i dříve.
Parkinsonova choroba je diagnostikována častěji u mužů než u žen a častěji u bělochů než u příslušníků jiných ras. Vědci tyto rozdíly zkoumají, aby lépe porozuměli této nemoci a přístupu ke zdravotní péči a aby zlepšili inkluzivitu napříč péčí a výzkumem.
Jak se Parkinsonova choroba diagnostikuje?
K definitivnímu stanovení diagnózy Parkinsonovy nemoci nelze použít žádný krevní test, sken mozku ani jiné vyšetření. Lékaři diagnostikují Parkinsonovu nemoc "klinicky" – diagnóza je založena na anamnéze, odpovědích na určité otázky a fyzikálním vyšetření.
Jakákoli klinická diagnóza závisí do značné míry na odborných znalostech a úsudku lékaře. Při vyšetření lékař pátrá po pomalosti, ztuhlosti a klidovém třesu – pohybových příznacích Parkinsonovy choroby. Léčba u specialisty na pohybové poruchy je s postupujícím onemocněním i nadále kriticky důležitá.
I když žádné laboratorní (krev, moč nebo míšní mok) ani zobrazovací vyšetření nemůže potvrdit diagnózu, lékaři mohou tyto testy nařídit, aby vyloučili jiná onemocnění, která mohou vypadat jako Parkinsonova choroba.
Jaké jsou příznaky?
Příznaky Parkinsonovy nemoci a jejich závažnost se u každého člověka liší. Třemi "kardinálními" pohybovými neboli motorickými příznaky jsou:
- zpomalení pohybu (bradykineze),
- ztuhlost (rigidita),
- klidový třes.
Ne každý má všechny tři příznaky a ne každý nemocný Parkinsonovou chorobou má třes. Někteří lidé mají také problémy s chůzí nebo potíže s rovnováhou a koordinací.
Nepohybové neboli nemotorické příznaky se někdy nazývají "neviditelné" příznaky Parkinsonovy nemoci, protože je zvenčí nevidíte. Tyto příznaky se mohou objevit kdykoli, dokonce i před pohybovými příznaky nebo stanovením diagnózy, a u jednotlivých osob se liší svou závažností.
Patří mezi ně zácpa, deprese, problémy s pamětí nebo spánkem a ovlivňují kvalitu života lidí s Parkinsonovou chorobou a jejich rodin. Je důležité si uvědomit, že i když se u vás objeví příznaky běžné u lidí s Parkinsonovou chorobou, mohou být způsobeny zcela jiným onemocněním.
Jak se Parkinsonova choroba léčí?
K dispozici jsou léky, které zmírňují pohybové ii nepohybové příznaky Parkinsonovy choroby a umožňují lidem vést plnohodnotný a produktivní život po mnoho let.
Existují také chirurgické zákroky, jako je hluboká mozková stimulace (DBS) a fokusovaný ultrazvuk, které mohou být v případě některých příznaků možností. I když je DBS invazivní a není vhodná pro každého, může být možností v případech, kdy vedlejší účinky léků nebo komplikace, jako je dyskineze, převažují nad přínosem léků.
Ačkoli neexistuje žádný lék ani terapie, která by zastavila nebo zpomalila progresi Parkinsonovy choroby, dělají se velké pokroky. Zlepšují se také terapie zaměřené na léčbu pohybových příznaků a rozšiřují se možnosti léčby nepohybových příznaků.
S pohybovými terapiemi souvisí i cvičení pomocí speciálních léčebných pohybových přístrojů. Přístroj THERA Trainer Tigo je určený k procvičování nohou nebo horní části těla aktivně i pasivně.
Další vhodný rotoped pro seniory je THERA Trainer Balo, což je vertikalizační přístroj, který pomáhá například s tréninkem rovnováhy, odlehčením hmotnosti, stabilizací krevního oběhu, prevencí osteoporózy, tréninkem vnímání či má pozitivní vliv na zažívací trakt.
Chci koupit přístroj THERA Trainer Balo
Chci koupit přístroj THERA Trainer Tigo
Autor článku:
Fyzioterapeut Pavel Székely, Dis
Přečtěte si také: